Pavel Hůla

Pavel Hůla se narodil 23. ledna 1952 v Praze. Otec Josef Hůla byl houslista, jeden ze zakládajících členů slavného Talichova Českého komorního orchestru. Od šesti let chodil Pavel do hudební školy ve Voršilské ulici k profesoru Eduardu Turečkovi. V roce 1963 získal poprvé 1. cenu na Kocianově houslové soutěži v Ústí nad Orlicí a v roce 1964 se tam o první cenu dělil s Václavem Hudečkem. Po skončení základní školní docházky zároveň s externím studiem na Pražské konzervatoři pokračoval ve studiích na Gymnáziu Jana Nerudy v Hellichově ulici. Souběžně absolvoval cenné soukromé konzultace u prof. Augustina Koláře.

V roce 1969 se stal laureátem mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga v oboru klavírního tria s klavíristkou Helenou Snítilovou a violoncellistou Danielem Veisem. Na základě svých soutěžních úspěchů dostal příležitost vystupovat s Pražským studentským orchestrem vedeným Vlastou a Mirko Škampovými. Jako sólista s nimi absolvoval mnoho koncertů u nás i několik tehdy velmi vzácných zájezdů na Západ. V orchestru navíc našel svou celoživotní partnerku manželku Helenu.

V letech 1970 – 1974 studoval na hudební fakultě AMU ve třídě prof. Marie Hlouňové, žačky Jaroslava Kociana, a úspěšně absolvoval celovečerním recitálem za klavírní spolupráce prof. Josefa Hály. V rámci povinné vojenské služby pak působil jako koncertní mistr Symfonického orchestru AUS.

V roce 1975 naskočil do již zavedeného tehdy Nového smyčcového kvarteta, kde nahradil houslistu Pravoslava Kohouta, který po úrazu nemohl již v hraní pokračovat. Kvarteto ve složení Jan Odstrčil – 2. housle, Jiří Najnar – viola a Václav Bernášek – violoncello záhy přijalo do svého názvu jméno houslového virtuóza Jaroslava Kociana. Na postu primária Kocianova kvarteta prožil Pavel Hůla 36 let svého života. Jelikož zároveň pečlivě vedl kroniku, můžeme se v ní dočíst, že za svou kariéru absolvovali Kocianovci 3170 veřejných vystoupení v 31 zemích světa, na repertoáru měli 278 skladeb, z nichž dokonce 36 zaznělo ve světové premiéře. Nejčastěji hráli Dvořákův Americký kvartet op. 96, a to 613 krát! Spolupracovali s bezpočtem významných světových hudebníků na prestižních pódiích i v nahrávacích studiích. Složení kvarteta se částečně obměnilo. Na postu violy hrál od roku 1992 Zbyněk Paďourek a na post druhých houslí nastoupil v roce 2001 Miloš Černý.

U nás i ve světě reprezentovalo Kocianovo kvarteto úspěšně tzv. českou kvartetní školu, zejména po vzoru Smetanova kvarteta, u jehož členů studovalo ještě v rámci postgraduálního studia na AMU. Kocianovci ukončili svou koncertní činnost v roce 2011. Jejich umění však zůstává zaznamenáno na téměř šedesáti nahrávkách pro Český rozhlas a šedesáti CD, z nichž většina vznikla v posledních patnácti letech činnosti kvarteta pro vydavatelství Praga Digitals předního francouzského hudebního kritika Pierra Barbiera. Tato CD se vyznačují objevnou dramaturgií a byla vysoce ceněna mezinárodní odbornou kritikou. Například za nahrávku kompletního kvartetního díla Paula Hindemitha získalo v roce 1997 Kocianovo kvarteto prestižní Cenu Grand Prix Charles Cros v Paříži.

S Kocianovým kvartetem Pavlu Hůlovi kariéra primária ještě neskončila. V roce 2010 byl požádán kolegy z Pražákova kvarteta, zda by nenahradil jejich primária Václava Remeše, který kvůli zdravotním potížím nemohl dále hrát. Pavel Hůla tuto výzvu rád přijal, a tak s  Vlastimilem Holkem, Josefem Klusoněm a Michalem Kaňkou ještě nastudoval dalších 76 pro něj nových skladeb a absolvoval přes 300 koncertů v nejprestižnějších sálech světa. Bohužel mu záhy byla diagnostikována nevyléčitelná nemoc (mnohočetný myelom) a nezbytná léčba se nedala s náročným režimem v kvartetu zvládat. Proto v roce 2015 svou kvartetní kariéru definitivně ukončil.

Vedle kvarteta se Pavel Hůla po celou dobu věnoval i sólovému hraní. V roce 1981 dokonce vystoupil jako sólista s Českou filharmonií pod taktovkou Václava Neumanna. Velmi si považoval například spolupráce s Vladimírem Válkem a SOČRem při rozhlasovém nahrávání Chačaturjanova Houslového koncertu. Hrával pravidelně s komorními orchestry. Jeho klavírními partnery na recitálech či při nahrávání pro Český rozhlas nebo na CD byli Ivan Klánský, Boris Krajný a Petr Jiříkovský. Řadu let hrál s varhanicí Jiřinou Pokornou. Se svým švagrem houslistou Bohumilem Kotmelem vystupoval jako Due virtuosi. Několik let hrál v netradičním uskupení s akordeonistou Ladislavem Horákem a kytaristou Petrem Paulů jako Trojanovo trio. Byl vyhledáván svými kolegy ke spolupráci i v příležitostných uskupeních a to zejména pro svou přirozenou muzikalitu, pohotovost a naprostou hudební spolehlivost.

Jeho ušlechtilý tón můžeme slyšet i v mnohých televizních inscenacích či rozhlasových hrách.

Často hrával se svou dcerou houslistkou Lucií a zetěm violoncellistou Martinem Sedlákem. Velkou radostí pro něj bylo, že i jeho vnoučata Magdalena a Lukáš se úspěšně začínají věnovat hudbě. Všichni si společně v rodinném kvintetu zahráli na několika koncertech.

V letech 1972 až 2000 byl Pavel Hůla členem Pražských komorních sólistů. V roce 2002 pak založil vlastní orchestr Praga Camerata. V souvislosti s vedením tohoto orchestru se začal věnovat i dirigování, které ho přitahovalo už od malička. Orchestr Praga Camerata brzy získal mezinárodní renomé, spolupracoval s významnými sólisty a absolvoval koncertní turné po Japonsku, Španělsku, Francii a mnoho zajímavých koncertních i nahrávacích projektů u nás i v zahraničí.

V roce 2001 se Pavel Hůla vrátil tam, kde slavil své první houslové úspěchy a kam se celý život rád vracel za svými přáteli, a sice na Kocianovu mezinárodní houslovou soutěž v Ústí nad Orlicí, tentokrát jako člen poroty a od roku 2009 jako její předseda. V souvislosti s touto funkcí a působením v Kocianově kvartetu vydal v roce 2018 Nadační fond Mistra Jaroslava Kociana knižní rozhovor Jana Pokorného s Pavlem Hůlou nazvaný „S hudbou, s houslemi, s Kocianem“. V roce 2019 obdržel Pavel Hůla Cenu města Ústí nad Orlicí za dlouhodobý přínos při Kocianově soutěži a propagaci jména Jaroslava Kociana doma i ve světě.

Soustavné pedagogické činnosti se Pavel Hůla dlouho bránil. Byl však velmi oblíbeným lektorem komorní hudby na četných mezinárodních hudebních kurzech. V roce 2006 byl přijat na základě konkurzu na Hudební fakultu AMU jako pedagog houslí s povinností učit i komorní hru. V této činnosti zúročil všechny své bohaté zkušenosti sólového i komorního hráče a zejména v posledních letech, kdy musel omezit svoji koncertní činnost, ho práce se studenty naplňovala. Na jaře 2021 dokončil svou habilitační práci a v lednu 2022 měl být jmenován docentem.

Pavel Hůla prožil svých téměř 70 let naplno. Se svou nemocí statečně bojoval 9 let. Odešel tiše 7. prosince 2021.

PAVEL HŮLA na YouTube

Vzpomínkový koncert k nedožitým 70. narozeninám Pavla Hůly


Contact

Praga Camerata
+420 604 584 957, +420 603 945 757